Dani

V létě roku 2009 jsme courali po východních Čechách a po Moravě a zavítali jsme i do Vizovic. Na zámku tam právě probíhala výstava Modely historických oděvů na panenkách Zdeňky Mudrákové - střípky z dějin módy , takže bylo celkem jasné, kam zamířím s foťákem. Výstava byla umístěna ve dvou skleněných vitrínách u pokladny, a když jsem panenky uviděla, tak mi opravdu spadla čelist - kostýmy byly detailně propracované do nejmenších podrobností, odpovídaly boty, šperky, drobné doplňky a zahrnovaly období od gotiky až po sedmdesátá léta 20.století. Když paní v pokladně uviděla, jak zuřivě cvakám foťákem, daly jsme řeč, a paní tvrdila, že na panenky ve vitrínách kouká už dobrých 14 dní a stejně každý den najde nějaký další detail, kterého si ještě nevšimla. Podmínky pro focení nebyly ideální, přes sklo se většinou nefotí nejlíp a v místnosti bylo jak denní světlo tak rozsvícený křišťálový lustr, ale dělala jsem, co jsem mohla. Když jsem pak doma fotky třídila, připadala mi řada z nich povědom...

Panenky So In Style jsou v prodeji tuším od roku 2009 a navrhla je Stacey McBride-Irby. Všechny dospělé SIS jsou panenky AA - AfricanAmerican s tváří Mbili, v některých edicích se prodávaly s malou Shellinkou. V prvních edicích byly Grace, Kara, Trichelle a Chandra, objevil se (a zase zmizel) Darren, přibyla k nim ještě Marisa. Ačkoliv šlo o playline edice, panenky většinou měly hezké moderní oblečení, které nebylo ani příliš růžové ani příliš křiklavé. V prvních setech měly Grace, Kara, Chandra a Trichelle klouby v loktech a skrytý kloub v kolenou, později následovala edice s kloubovýma rukama (kloub v zápěstí a lokti) a skrytým kloubem v kolenou, poslední edice Baby Phat má těla jako původní Fashionistas a jsou v ní Grace, Marisa, Kara a Chandra. Baby Phats mám i s jejich originálním oblečením a líbí se mi, že každá má někde na oblečení nebo doplňcích stylizovaný obrázek kočky. Mbili patří k mým oblíbeným tvářím, takže se u mě S.I.S Barbuch sešlo poměrně hodně. Můžete se podívat, jak...

Mnoho sběratelů panenek na své poklady zkouší i šít a plést. Šít ale musíte mít z čeho, takže se doma většinou hromadí látky (a samozřejmě nitě, stužky, knoflíčky, krajky a spousta dalších věcí, které by se někdy mohly hodit). Nevím jak ostatní, ale já se látky vždycky jednou za čas pokouším roztřídit tu podle barev, tu podle materiálu, ale zatím jsem to vždycky vzdala, protože roztříděné látky zabírají víc místa, jako na potvoru zjistíte, že třeba na béžovou jste vybrali malou krabici, a ta teď, po poslední návštěvě FlexTexu, přetéká, a co si máte počít s látkami se vzorečkem, že. Další možnost, jak se zbavit látek, když už vám přerůstají přes hlavu, je odvléct hromadu zbytků do hrabanky na další srazík panenkářek, ale ani to nic neřeší, protože když to do té hrabanky přidáváte, tak se stejně mrknete, co tam přidali ostatní, a domů nesete co? No přece látky. A spoustu plánů co s nimi podniknete. Tady zas nevím jak ostatní, ale já z toho realizuju tak maximálně čtvrtku a to kdoví jestl...

Halloween se v našich zeměpisných šířkách neslaví moc dlouho. Jsou lidé, co ho opravdu nemusí, někomu může připadat morbidní, ale já ho mám docela ráda. Když jsem si přečetla pár článků o tom, jak se slaví dušičky třeba v takovém Mexiku, přestala jsem si se svou náklonností k vydlabaným dýním, příšerkám a maskám kostlivců připadat divně. Letos jsme se s kamarádkou Vlaďkou domluvily, že uspořádáme společné Halloweenské focení jejích a mých panenek u ní na zahrádce. A tak jsme na první letošní hodině truhlacího kurzu, kam chodím i se svým mužem Honzou, nařezali javorové prkno a začali jsme vymýšlet dřevěné rakvičky v poměru 1:6 (velikost pro Barbie a Monster High). Když jsem kolegyni z kurzu, která se zajímala, co to vyrábíme, odpověděla, že rakvičky na Halloween, jen obrátila oči v sloup a asi přemýšlela o tom, jestli by mi neudělala dobře návštěva docenta Chocholouška. Vyřezala jsem díly na pásovce, Honza základní tvar rakviček obroubil na formátovací pile (které se já bojím) polodrážk...

Vítám vás na svém blogu. Už pár let sbírám moderní panenky, hlavně Barbie a často si prohlížím blogy o panenkách. Nakonec jsem si založila blog vlastní a doufám, že se tu bude lidem se stejným nebo podobným koníčkem líbit. Vždycky mě oslovovaly moderní panenky, moc ráda jsem je kupovala dceři, šila jsem na ně, byl to prima relax, ale jak už to bývá, dcera vyrostla a panenky skončily v krabici. Já jsem po několika dalších letech narazila na stránky českých panenkářek a zmocnila se mě touha zase něco ušít na Barbie. Zakoupila jsem si jednu Barbie a pustila se do šatů, no a pak už to všichni ti, kteří také propadli panenkám, důvěrně znají - nezůstalo u jedné, časem jsem začala shánět informace o sběratelských i o vzácnějších playline, lovila jsem ty vysněné na Aukru, MMB a po nějakém čase jsem si troufla i na ebay. A protože k panenkám patří i celý jejich miniaturní svět, zkouším šít, plést, plstit klobouky, ty Barbuchy, které se ke mně dostanou v horším stavu, i dovlasuji a nakonec jsem ...