Dani

V srpnu 2015 Mattel odstartoval novou gold label edici Harlem Theatre . Měla evokovat tanec a hudbu 20.let, první Barbie z kolekce byla černoška Claudette Gordon , její návrhář byl Carlyle Nuera. Claudette má pohyblivé tělo ModelMuse (mně teda hodně připomíná pivotal), vlastní tvář a modré bohatě vyšívané šaty. O rok později vyšla v této kolekci od stejného návrháře druhá Barbie madam LaVinia . Má opět vlastní tvář a její tělo je první pohyblivé oplácané tělo od Mattela (oficiální název tělo s křivkami). Takže jsem byla hodně zvědavá. Obě kočky obstarala postupně Míša a na tu první - Claudette - jsem se dlouho chodila jen dívat do krabice. Jenže když dorazila LaVinia, byla jasné, že pohyblivé tělíčko u Claudette prozkoumat musím, a tak šly obě holky z krabic. Üž jsem to párkrát psala, ale zopakuju, že agresícní balení Barbuch ala Mattel prostě nechápu. Většinou je třeba panenku z krabice doslova vystříhat, když nenapíšu rovnou vyrvat. Víc o potížích s vybalováním píšu u jednotlivých fo...

V minulém článku jsem představila svůj vánoční dárek - Nigela Come live with me od Integrity Toys, který má v mé partě chlápků od IT pořadové číslo 30. Kdybyste si třeba chtěli myslet, že třicet chlapů ve sbírce stačí, tak já si to zkouším myslet taky. Zkouším to usilovně, ale nejde mi to. Zejména když mi Integrity Toys dělá jednu čáru přes rozpočet (ten panenkovsko finanční) za druhou. Loni například vydali úplně senzační kolekci Color Infusion Supermodel 2016. Chlapů v ní bylo šest, a i když jsem se zkoušela překecat, bez čtyř z nich jsem se nakonec neobešla, takže Míša měla co zařizovat. Tři krabice byly už v prosinci pod stromečkem a čtvrtá připutovala teď v lednu. A když už jsem fotila, přibrala jsem k focení i jejich kolegy, kteří už u mě chvíli bydlí, na blogu už se objevili a mají stejné tváře jako nová čtyřka. Nedávno se na FB rozproudila debata nad přemalbou Mattel chlapů na Thora a Lokiho podle filmů o Thorovi s Chrisem Hemsworthem a Tomem Hiddlestonem. Mně Thora strašně při...

Když jsme dorazili na první letošní truhlání, byly v rohu dílny vyskládané zmenšené bukové skříňky v různém stadiu rozpracovanosti. Marek povídal, že to zbylo po studentech, a když jsem se začala rozplývat nad tou krásou, podotknul, že jsou většinou křivé a jestli si je nerozebereme, opeče na nich buřty. Nemusel říkat dvakrát, podepsala jsem si první trochu kompletní korpus, a zahamounila i dva polotovary dvířek a základ šuplíku. A tak jsme přišli ke skříňce. Není v našem obvyklém Barbuším poměru 1:6, ale nejspíš 1:4, takže pro Barbie a spol je to skříň nikoliv miniaturní, ale obří. Dodělali jsme hodně jednoduchou intarzii na dvířka, kryt na šuple, přišroubovali a zadlábli pantíky a koupili a přidělali kování. Když jsem už skoro hotovou skříňku poměřovala s Barbuchou, připomínalo mi to takové ty monumentální skříně z pohádek o Narnii, kdy se procpete vrstvou kabátů a naftalínu a skončíte v pohádkové zemi. Tak jsem vytáhla krabici s vílami (pár se jich u mě za ta léta přece jen nahromad...