Dani

Druhý kousek nábytku, který bych ráda představila blíže, je věšák. Vznikl jako z nouze ctnost, z toho, co dům dal, protože jsem si na poslední chvíli vymyslela, že ho k focení PF nutně potřebuju. Doma jsme měli oblíbenou bukovou kulatinu metr za devět kaček a z toho jsme vycházeli. Vyšťourala jsem staré dřevěné voňavé kuličky a provrtali jsme je na stojanové vrtačce. Myslela jsem, že parfém z nich už dávno vyprchal, ale vrtačka ho z nich zase vydolovala, takže pokojem se linula vůně santálového dřeva. Pak jsem zkoušela provázkem rozměřit povrch kuličky, sice se mi povedlo, aby plánované díry byly jakž takž pravidelné, ale protože na miniaturách je hned vidět každá chybka, věšákové kolíčky jsme uřízli pro jistotu ve třech délkách, aby případná nepravidelnost nebyla tak na očích. V zásobách dřevěných korálků jsem vydolovala šestici a čtveřici stejných a nasadila na konce kolíčků. Na podstavec jsem chtěla použít také buk, ale nic takového jsem v krabici s odřezky nenašla, tak jsme tyčku ...

Před časem se mi podařilo koupit na MMB sběratelskou Barbie Grand Entrance 2002 Pink včetně oblečení. Měla jsem z ní radost, je to krásná nazrzlá Mackie, putovala hned do vitrínky. O něco později jsem koupila na ebay nahou Grand Entrance 2002 Pink AA - tvář Goddess. Vyšlo to tak, že na poště jsem balíček vyzvedávala v sobotu a rovnou jsme pokračovali na výlet courat podzimní přírodou kolem Blaníku. Sbalila jsem s sebou i svetr, legíny a kozačky, všechno volné, protože měla mít starý typ těla. V autě jsem vydloubala milou Grand Entrance z balíčku a navlékla jsem to na ni, plandalo jí to chudince úplně strašně, navíc měla opravdu skoro nepohyblivé tělíčko, ale vzala to s námi rovnou z Texasu na Blaník a pár fotek z toho bylo. Pak se mi podařilo výhodně sehnat další nahou Grace Baby Phat , která má s Grand Entrance stejný odstín těla, takže Goddeska se po přetělení stala platnou členkou hrací party, Mackie zůstává dál na výstavce ve vitríně. Na závěrečných fotkách je už přetělená Grand ...

Vždycky jsem chtěla mít pro Barbuchy i nábytek. A vždycky mě odrazovaly tuny sladké růžové na stolcích, skříních atd. Ne že bych měla něco proti té barvě, k Barbuchám tak trochu i patří, ale můj ideál je nábytek, který vypadá jako zmenšenina toho skutečného a růžovou skutečnou kuchyni nebo obývák neznám. Zkoušela jsem i pár hezkých (a růžových) kousků přetřít, ale nebylo to ono. Před pár lety jedna známá panenkářka začala nabízet dřevěný nábytek v takovém jako anglickém stylu v poměru 1:6 pro Barbuchy a v poměru 1:4 pro Tonneračky. Byl krásný, funkční a mělo to jen tu vadu, že vznikal až v dalekém Mexiku. Na jednom panenkářském srazu jsem ho viděla i naživo, nejen na fotkách, a i zblízka vypadal nádherně. A tak jsem se zaťala - prostě se to naučím. Určitě to nebude takováhle krása, ale obyčejnou židli se stolkem snad časem stluču. Zhruba ve stejné době jsem narazila na stránky střední umělecko-řemeslné školy, kde se učilo všechno kolem truhlaření, kovářství a čalounictví. Napsala jsem ...