Adélka v tisovém lese
Tis je hodně zvláštní strom. Sukovaté dřevo, temně zelené větve, které vyrážejí z kmene pod nezvyklým úhlem a hlavně je jedovatý od kořenů až po jehličí. Někdy před pěti lety jsem objevila článek o magickém lese plném červených tisů. Bylo tam pár fotek a autorovi místní v diskusi vynadali, proč to zveřejňuje. Tenkrát na podzim jsme tisy vyrazili hledat (s tím, že je nejspíš nenajdeme). Projeli jsme úzké silničky, u vesnice jsme nechali auto a vyrazili podle mapy. Procházeli jsme podmáčené louky u potoka, za potokem začínal les, podle mapy ten tisový, ale přejít se nedalo a i kdyby dalo, vedla by cesta kolmo vzhůru. Stejně tam bylo hezky. Tak jsme se vrátili do vsi a Honza si všimnul cesty přímo vsí k lesu. Vyfuněli jsme tedy pozvolnější kopec loukou k lesu, vlezli dovnitř a dál už se to těžko popisuje. On to je takový hezký smíšený les a v něm jsou ostrovy tisů. Ty jsou tmavozelené, ponuré, strašidelné a s pavučinama, s větvičkami plnými červených bobulí a na zemi pod nimi kromě muchomůrek a trochy kapradí skoro nic neroste. A kolem do těch ostrovů tisů zasahují listnáče, které byly na podzim zlaté a červené a sem tam mezi tím rostou zelené smrčky. Úžasný barevný kontrast. A letos v listopadu jsme tam vyrazili znovu (byla to už asi čtvrtá návštěva, druhá podzimní) a s sebou jsem vzala integritku Adaline King, Color Infusion 2014. Fotky jsou namixované z obou podzimních výprav.
(jako vždycky jsou fotky v albu Picasy, po klepnutí na odkaz by se mělo pustit promítání, které můžete zastavit klávesou Esc - pak vidíte přehled všech fotek z alba, pokud si chcete listovat fotkami sami šipkami, stačí stisknout třeba tu šipku)
Komentáře
Okomentovat