Jaro v lužním lese
Česko je země plná překvapení a zdánlivé pravdy se tu často mění v pravý opak. Například každý ví, že u Mělníka se stékají dvě největší řeky Labe a Vltava a nejhezčí tradiční pohled na soutok je z výšky od mělnického zámku. Maximálně se řeší, proč se tomu vodnímu toku říká za soutokem Labe, když Vltava je přece jasně větší.
Také jsem si před pár lety prohlédla mělnický zámek a nakoukla pěkně svrchu na soutok. Ovšem když se o to začnete blíže zajímat, tak k vám rychle prosákne informace, že od zámku vidíte sice přímo pod sebou soutok, ale Labe s Hořínským kanálem a ten pravý soutok dvou řek je pár set metrů výš proti proudu. A když chcete vědět, jak se na ten soutok dostat, zjistíte, že těžko. Poloostrov mezi řekami je poměrně opuštěný, obydlený nebyl nikdy, vždy to byla záplavová oblast, a je zarostlý lužním lesem. Turistické značení tu není. Jenže všichni, kdo tam i přesto na jaře vyrazili, pěli chválu na krásně rozkvetlý les plný orseje a dalších kytek a tak jsme to tohle jaro zkusili taky.
Dle návodu jsme dojeli do Obříství, u rozpadlého barokního statku Úpor jsme nechali auto a vyrazili polní cestou k lužnímu lesu na obzoru. U lužního lesa jsme opět dle návodu zahnuli co nejvíc vpravo k Labi, protože levý Vltavský břeh poloostrova je prý skoro neschůdný. A začal lužní les a fialové a bílé dymnivky a žluté orseje a taky obrovské kvetoucí hlohy a spousta dalších kytek, u kterých netuším, jak se jmenují. Prošli jsme lesem, loukou, zase lesem a uviděli Labe. Pak jsme nějak zapomněli odbočit a asi dva kilometry jsme bloudili až ke středu poloostrova. Základní zásada bloudění - když bloudit, tak někde, kde je pěkně - byla víc než splněna, hlohy voněly, kytky kvetly a ptáci zpívali, a jak se poloostrov zužoval ke špici soutoku, tak jsme se nakonec k tomu Labi zase dostali a po výletě jsme se shodli, že to vlastně byla nejhezčí část cesty. Na soutoku se dole u vody choulily dvě kachny, obloha začala dostávat ten správný ocelový vzhled, který říká: jestli se tu budete ještě chvíli motat, zmoknete jak psi, a tak jsme vyrazili zpátky a tentokrát pěkně po labském břehu.
S sebou jsem měla v kabeli Kristýnku - Mistress of Ceremonies, a jarní focení s touhle kočkou v rozkvetlém lese jsem si fakt užila.
Listování šipkam
Popisky zapnete klepnutím na kolečko s i vpravo nahoře
Když dojedete na poslední fotku, vrátíte se šipkou vlevo nahoře do celého alba.
Komentáře
Okomentovat